The Festival: Report a názory Techno.cz

Je to hra. A má jednoduchá pravidla. Dokonce jednodušší než pravidla hraní kuliček Českého kuličkového svazu. Za prvé: přijedete na jakékoliv místo, které pořadatelé vyberou (např. hala nebo letiště). Za druhé: necháte se bavit jedním sympatickým, lehce obézním chlápkem. Hra se jmenuje Carl Cox.

Když se ji rozhodnete hrát, málokdy prohloupíte. Procházíte jednou částí hry za druhou a pomalu dostáváte odpověď na základní otázku Života, vesmíru a vůbec, která zní: Proč patří Carl Cox mezi nejlepší Djs na světě? Možná budete překvapeni odpovědí, kterou hra nabídne. Čekáte závěry typu: hraje nejlepší desky nebo umí nejlépe mixovat? Kdepak. Carl Cox prostě nepatří mezi nejlepší ani proto, že by měl největší charizma, byl nejkrásnější nebo snad měl největší fyzickou váhu ze všech DJs (i když to poslední asi pravda je). Carl Cox patří mezi nejlepší prostě proto, že má ze všeho výše vyjmenovaného velkou část. Hraje hodně kvalitní desky, které dobře fungují na dav lidí, při mixování používá tři gramce (na efekt) a dávka entuziasmu, kterou vypouští na klubery značně převyšuje obvyklou normu. Nemusíte být ve všem jednička, aby vás označovali za nejlepšího (filmového Oscara taky málokdy vyhraje výhradně umělecký snímek. Musíte mít dobré herce, dobrý scénář, dobrou kameru atd. Pak máte šanci na výhru).

Carl Cox je excelentní bavič. Ano, občas se mu vystoupení povede, občas ne. Jako ostatně každému. V Roudnici například vyzkoušel experiment s občasným přerušením setu naživo zazpívanou skladbou (přivezl si zpěvačky Saffron a Onallee). A ne vždy to fungovalo tak dobře, jak by si Carl přál. I když možná to spíš nefungovalo tak dobře, jak by si přál autor tohoto textu. Jinak nelze jeho vystoupení nic vytknout.

Když hrajete hru Carl Cox a navolíte si mód open air, nemůžete bohužel upravit počasí. Což je samozřejmě škoda, ale naprogramovat tuto vlastnost je nad síly všech programátorů. V pátek se počasí nakonec "povedlo". Příroda se sice pokoušela znepříjemňovat návštěvníkům život, ale když viděla, že jich deset tisíc stejně přijelo, a že roudnické letiště prostě v pátek v noci nebude klidně spát, vzdala to. A když Christian Smith právě scratchoval a Carl Cox se pomalu připravoval "vytáhnout šavle" na svých třech gramofonech, příroda "šavle" na mixáku s nápisem "déšť" pomalou stahovala.

Jak už to na festivalech bývá, ve stínu hlavní hvězdy se někdy schovává i jiná lahůdková podívaná. Například vystoupení Etienne de Crecyho na Red Zone Stage. Jen se do toho stínu podívat. Etienne hraje a skládá muziku složenou z kousků electra, techna, house music, funku a kdovíčeho ještě. Zvláštním receptem a kombinací mašinek a živých nástrojů vytváří hutnou směs plnou živin a někdy i kalorií. Ale chutná to skvěle. Určitě by nebylo od věci přivést Etienna jako hlavní hvězdu někam do klubu. To by teprve byla "mňamka".

Deset tisíc návštěvníků je rozhodně solidní návštěva. A pořadatelům nelze v podstatě nic vytknout. Ještě pořád není na festivalech úplnou samozřejmostí dostatečný počet toalet, pitné vody, cenově přijatelného pití a jídla atd. Samozřejmostí to není, tady všechno bylo ok, proto je nutná pochvala.

K organizaci snad jenom jedna poznámka. Použít slovo Festival bylo asi trochu přehnané. Numark Crash Stage byla neskutečná nuda, korunovaná tím nejhloupějším trancem hraným po půlnoci, XMAG Dream Stage pro jistotu chyběla úplně a Red Zone Stage prováděla po celý večer velmi podivný experiment. Při vstupu do areálu letiště jste sice museli zaplatit 700 korun za lístek, ale pokud jste chtěli do Red Zone Stage, museli jste vystát frontu. Klidně i víc jak půlhodinovou. A to určitě není fér.



A jak se akce líbila zbytku Techno.cz crew?


Thonyk: Moje vyjádření bude trochu subjektivní. Po mém příjezdu a těšení se po delší pauze na pěkný fotoreport, jsem u akreditací zjistil, že nemám nárok na fotopas. Dostal ho pouze T-Rex a Dan Kafka, den před akcí přitom byly potvrzeny pro všechny fotografy našeho serveru. Naštval jsem se tedy a fotoaparát pěkně zase zabalil. Po první návštěvě Techno.cz stánku mne vcucla jeho geniální atmosféra a tak jsem většinu noci ztrávil tam. Jediné další mnou navštěvované místo byl skvělý hitovkový Mecca stan. Déšť a všechny další stage jsem nějak neobjevil, no respektive ani nehledal:-).. Kdyby na festivalu nic jiného nebylo, tak nikdo nepostřehnul déšť ani šílenou zimu, která v noci byla. Mám z party super pocit a děkuji za ni celému teamu. Prosba pro příště: Techno.cz stánek a Mecca stan blíž k sobě a další stage rovnou zruště:-)) Omlouvám se všem, koho jsem v alkoholovém opojení nějak štval atd. Jediné co jsem si z party přivezl, je super pocit ze skvělého mejdánku, jedno veliké okno a prázdnou peněženku:-)))


Jedi: Šampóni asi radost neměli, ale kolem jedný už definitivně přestalo pršet. Počasí ovlivnilo festival jen málo, což se nedalo říct o fotografování a před hraním pana Coxe už tam skákalo více než deset tisíc natěšených návštěvníků. Jak jsem se již zmínil v komentáři k fotkám, byla to ze strany organizátora perfektně odvedená práce. Jedinou výtku mám k Numark podiu. Tam měla být cca 40 metrů vzdálená jakákoliv stěna, aby nedocházelo ke smíchání zvuku z hlavního podia. Hloupý to bylo zejména když jste dorazili k hlavnímu pódiu, ale v zádech bylo pořád zřetelně slyšet vzdálené beaty z Numark stage. Celkově tedy musím poděkovat šedému úředníkovi panu Zilvarovi a asi by se nikdo nezlobil, kdyby se tenhle festival stal tradicí.

Dancer: Cox je prostě tahák a asi ještě nějakou dobu bude. Nebýt toho počasí, tak by vás přišlo asi ještě o hodně víc. I tak si to všichni užili (někteří i víc než ostatní) a společně jsme vstoupili do letního víru tance, čerstvého vzduchu, nebe nad hlavou a hudby. Určitě se ještě někde potkáme, ale pozor, jsem ostříhán a možná mě hned nepoznáteJ. Tak ještě jednou hezké léto, hezké prázdniny a hudbě zdar.

Bion: Carl Cox The Festival = zatím nejhorší open air co jsem zažil a rozhodně nemám na mysli to spatné počaší, které The Festival provázelo. Nedovedu si představit jak by těch několik málo barů a stánku s jídlem stíhalo ten 10 000 dav který měl podle "předpoladů" dorazit ... Také nepochopím proč u hlavní stage nebylo postavená střecha kdyby bylo špatné počasí(podle předpovědi se to dalo i čekat). Na mě to působilo jako velmi low-endový open air za účelem co největší zisku, bez ohledu na pohodlí partypeople. Ještě že tam byl Red Zone kde se kalilo nejlíp:)

Dan: Když jsme na Roudnické letiště odpoledne dorazili, vypadalo to, že festival snad ani neproběhne. Proudy vody, povalené části stageí, ticho... Nicméně počasí se zvolna začalo umoudřovat, lidí přibývat a kolem desáté večerní už to byl super mejdan. Na pana Coxe se vyčasilo už úplně a myslím, že nikdo nelitoval. Já jsem festival strávil na cestách mezi Red Zone stanem (kde exceloval DJ Tvyks), hlavní stageí a stánkem techno.cz, kde to bylo dost najviac :)… a hlavně jsem si akci maximálně užil!

Micall: V pátek odpoledne jsem se s přáteli vydal do Roudnice nad Labem, kde se
konal The Festival s Carlem Coxem. Chvíli po zahájení se spustil silný vítr a doslova liják. Zpočátku to vypadalo, že se ani nezačne hrát. Déšť se nakonec uklidnil a jen slabě mrholilo. Djs hráli velice dobře a mezi clubbery vládla vcelku dobrá nálada. Mě osobně zaujala RED ZONE stage, do které postupně chtělo čím dál více lidí a během noci se zde stála dlouhá fronta, aby se lidi do příjemného prostředí dostali. Fungoval zde totiž důmyslný princip, aby se lidé uvnitř nemačkali - kdo chce dovnitř, musí nejdřív počkat až někdo půjde ven. Ven se však nikomu zřejmě nechtělo a podle toho to také vypadalo :) Jinak si myslím, že to byl v
celku povedený festival a nečekal jsem, že po odpoledním lijáku dorazí tolik lidí.

Juki: The Festival pro mě začal i skončil pracovně, tudíž jsem většinu času trávil buď na našem stánku, v Mecca stanu s přáteli nebo se svojí srdeční záležitostí. Celá akce byla velice silně ovlivněná počasím, které pravděpodobně odlákalo velký počet návštěvníků již někdy v brzké odpoledne. I přes komplikace si však lidé na místě koupili něco kolem tisíce lístků, což považuji témeř za neuvěřitelné. Produkčně se myslím akce povedla i přesto, že jsem na festival takového rozměru očekával více vychytávek. Trošku mě mrzelo zcela stupidní umístění akreditací díky kterému jsme jezdili v největší průtrži mračen z jednoho konce parkoviště na druhý. Každopádně je první letní festival za námi, já jsem si ho maximálně užil a myslím, že kdo chtěl, tak těch pár kapek mu vadit vůbec nemuselo. Nejsme přeci z cukru!

Mellow: Já se bavil... :)

Myclick: I přesto, že pršelo od jedenácti hodin dopoledne non-stop, tentokrát se bahenní fiasko ála Open Air Field 2002 na prvním prázdninovém fesťáku nekonalo! Po hudební stránce pro mě na obou pódiích jedna velká nuděnka, moji velcí oblíbenci a kamarádi byli „uklizeni“ do Red Zone a Mecca VIP stanů a své sety odehráli ještě předtím, než jsem z Prahy přikvačil. :( Osobně mi nejvíc sednul Etienne de Crecy a mile překvapil Chris Coco, který chill-out (jenž ho hlavně na ostrově Ibiza proslavil) hodil tentokrát za hlavu… Numark Crash Stage i Red Zone byly kvalitou zvuku hodně podprůměrné, zázemí i počet WC dostačující, ceny na barech vynikající. Festivalový šotek si ovšem stihl zařádit. Umístit DJe Funa na progressive & trance stage mi přijde spíše k pláči než legrační a vědět dopředu, že dorazí vedle třiceti artistů „20.000 Clubbers“ poněkud odvážné. Jelikož to mohl vědět snad jen Bůh, zůstalo tak pouze u jednoho zbožného přání organizátorů, kteří větru a dešti poručit neumí. Bohužel…