REPORT
Cosmic Trip 2005
V dny, kdy se zraky všech upírají směrem k CzechTeku, přináším skromný report z festivalu Cosmic Trip. Letos ho řádně vyzkoušela příroda.
Stejně jako minulý rok i letos jsem dorazil do kouzelného areálu ATC Pudlák co nejdříve to šlo. Podařilo se mi tak vyhnout zácpě na úzké příjezdové cestě, frontě u vstupu/akreditace a podařilo se dobře zaparkovat. První překvápko byla určitě luxusní Coca-Cola stage s červeným kobercem, londýnským dvojpatrákem a především slušným zvukem a strašlivě dlouhým stolním fotbálkem. :o) Další věcí, která mě při vstupu do areálu spodní bránou zaujala byla připravenost (tedy alespoň částečná) na meteorology avizovaný déšť. Piliny, piliny, téměř všude piliny. Nejvýraznější změnou oproti loňskému ročníku bylo obrovské množství stánků, atrakcí a presentací. Popravdě jsem tohle ohodnotil jako nutné zlo, i když to jistě to šlo snad vyřešit i jinak. Druhý bazén zabrala honosná RedZone, kde jsem za celý víkend byl pouze jednou a to když jsem hledal kolegy z Crew. Právě druhý bazén loni umožnil příjemně naskládat obrovské množství stánků s občerstvením a jídlem. Letos tomu bylo tedy tak, že byly stánky úplně všude a areál se tak prapodivným způsobem opticky zmenšil. Nechci tím nějak promotéry napadat. Presentace těchto velkých společností přinášejí tolik potřebné finance. Přesto si neodpustím malé kdyby... Kdyby nebylo umístění RedZone a L'Oreal a místo nich by byly stánky tak jako minulý rok, nebylo by všude tolik dost nepříjemného bláta. Lidi by měli menší šanci či možnost si zneškodnit obuv a oblečení. Snad příště. Tedy doufám, že příště už pršet nebude. :o)
Co se týče hudby, na Cosmic Tripu se toho příliš nezměnilo od posledně. Hlavní Techno.cz stage nabídla opět velmi zajímavá vystoupení předních DJs a dvou nováčků. Semtex stage též bez změny umístění a letos tedy učiněná bahenní lázeň. Vystupující na zlámané stagei letos byly podle některých hlasů tím největším lákadlem. Pak tu byla zmíněná Coca-Cola stage, Durex, hrálo se v RedZone. V RedZone jsem vlastně nebyl, Durex byl stejně jako loni příjemně našlapaný a prázdná byla Coca-Cola, což mě opravdu mrzelo. Příjemná hudba, příjemná obsluha a kvalitní soupeři ve fotbálku... btw. díky za karabinu. :o)
Věnovat se budu především hlavní Techno.cz stagei. Zvuk byl asi nejsilnější, co kdy byl a přesto jsem měl pocit, že mu něco schází. V pátek to byly "výšky" a v sobotu spíš síla jako taková. Co bylo příčinou netuším. Jakožto vystupující jsem si hlídal především zvuk na pódiu, který v pátek zlobil jak jen mohl. Možná to je příčinou některých poněkud rozpačitých výkonů DJs. Někteří naopak zaslouží vyzdvihnout za to, jak se s tímto problémem poprali. Světel nebylo moc, tady se šetřit rozhodně nemá. Projekce patří na Cosmic Tripu pravidelně k těm nejlepším, které lze v létě vidět. Co rozhodně letos scházelo? Scházeli tu go-go, kteří by i v tom největším pátečním marastu dokázali často unavený a promrzlý dav roztančit a pořádně vyhecovat. Cosmic byl svými domácími tanečníky vždy vyhlášený. Doufám, že příští rok se tahle banda vrátí.
Stručně se budu teď snažit popsat pocity, které jsem měl z jednotlivých vystupujících na techno stagei. Samozřejmě z pochopitelných důvodů vynechám Monotypa. Páteční noc otevřela nastupující hvězda Spyro. Lukáš patří pod booking United Music a tak je možné jej poslední dobou vidět na většině zásadních akcí. Spyro si takovou pozornost zaslouží. Na Cosmic Tripu mě trochu ale Spyro zklamal. Nebo možná spíš patřil místo Monotypa na začátek sobotního programu. Na můj vkus hrál příliš tvrdě, i když to bylo vlastně jedno. V tu dobu se teprve lidi scházeli a v bazénu bylo jen několik tancechtivých jedinců. Patřím k lidem, kteří vyznávají striktní dramaturgii večera.
Břeclavský Big-T Elektrabel měl smůlu a vlastně štěstí zároveň. Smůlu v tom, že mu začalo během setu vydatně pršet a déšť výrazně zdržel návštěvníky doma nebo v autech před areálem. Štěstí v tom, že jeho set dokonale zvedl náladu. V některých chvílích se stával déšť jen kulisou jeho představení. Elektrabel přinesl zbrusu nové tracky a dokázal tak, že se neustále vyvíjí a pracuje ve studiu.
KaiserSoze je jméno, které netřeba příliš představovat. Snad jen to dodat, že dle mého chytil Jirka druhý dech a jeho sety opět nabírají na dynamice a energii. No, je pravda, že neznám techno Dje, kterého by méně či více neovlivnila vlna clicks'n'cuts a minimalu. Někteří dokáží balancovat na pomezí lépe či hůře. KaiserSoze odnesl jako první problémy s odposlechy. Přesto jeho set patřil k tomu lepšímu páteční noci.
Jablonecká dvojice Daho a Ginger již tak nějak ke Cosmic Tripu patří. Jejich letošní vystoupení mělo však velmi daleko k jejich legendárnímu vystoupení v roce 2000. Jejich setům schází větší vyváženost a letos jsem se dokonale ztratil i v jakékoli myšlence. Zaujalo mě několik opravdu vyvedených mixů a gradací. Celkově však nijak nepřekvapili.
Luke Slater je známý chameleon a tak nebylo dopředu jasné s čím tenhle charismatický Londýňan vyrukuje. Některé možná překvapil, některé zaskočil a některé zklamal. Silné, energické, rovné techno s docela velkým počtem nepřesností. Přesto dokonale rozhýbal kotel již několika tisíc lidí v bazénu. Nálada rozhodně gradovala.
Pro mě byl vrcholem páteční noci společný set dvou ikon techno hudby Olivera Ho a Jamese Ruskina. Avizované bylo vystoupení na 6 gramofonů a 2 mixy. K této kombinaci se přiblížili pouze několikrát. Nejčastěji pracovali takto: Oliver Ho na 2 až 3 gramofony a James Ruskin na 1 gramofon až 1 gramofon + CD. Přesto bylo jejich vystoupení dynamické, plné změn a především plné zajímavého techna. Občas sice komunikace mezi oběma trochu vázla (především díky konfliktnější nátuře Jamese Ruskina), ale na výsledném zvuku to nic neměnilo. U mě si oba odčinili blamáž, kterou předvedli na Planet Roxy.
Vzhledem k tomu, že na mě začala padat únava, vyrazil jsem směr postel. Chození v tom blátě dalo vážně docela zabrat :o))
Sobota přinesla především hezčí počasí. Těsně po obědě to vypadalo, že se mraky bojí zloby návštěvníků Cosmic Tripu. Před večeří už to bylo opět trochu horší. Přesto už moc kapek z nebes nespadlo. V areálu přibyly nové piliny. Nebylo jich již však tolik, kolik jich bylo potřeba. Stále zůstávalo několik oranišť, která byla ve velmi frekventovaných místech. Nezměnilo se nic ani na Coca-Cola stagei. Stále bez většího zájmu. Škoda.
Prvního účinkujícího na Techno.cz stagei vynechám. :o) No, možná přeci jenom trochu… Některé zklamalo, některé zaskočilo a některé příjemně překvapilo, že jsem od začátku do lidí nebušil tak jak jsou někteří na mě zvyklí. Zvolil jsem opravdu volný začátek a v několika blocích přeskákal z minimalu až po slovenské či španělské techno na pomezí 140 BPM. Můžu jen poděkovat, že mi nepřiletěla na hlavu žádná láhev a nebo kelímek, což se vlastně přihodilo v pátek. Sobotní line up byl pro mě do jisté míry překvapením v tom, že Cosmic Trip nejspíš definitivně odhodil masku domova temného a intelektuálního techna. To, když se na plakátu objevila jména Orbith a Ladida a Jack de Marseille.
Orbith techno stále umí. Ten začátek si sice mohl odpustit, ale zbytek setu byla velmi příjemná jízda, která donutila téměř všechny minimálně podupávat nohou. V jednoduchosti je síla a v tomto případě to platilo 2x. Jednoduchá rytmika a velmi čitelné skladby, které míchal Orbith velmi svižně byly zdrojem zaručené zábavy.
Ladida je klasika. Její výběr desek patří k těm, které mám stále nejraději. Její styl hraní už ale tak dynamický jako býval před 5 lety není. Ladida trochu zábavu přibrzdila poněkud nudným mixem bez větších gradací a nápadů.
Gayle San měla být zárukou technické dokonalosti a výbornou komunikací s publikem. To vše splnila. Hrála svižně, agresivně, pro některé nezvykle tvrdě a především precizně. Gayle San byla jasným vrcholem sobotního večera, ale nepředbíhejme… Dokonale odhadla rozpoložení v bazénu a nakládala jednu hutnější pecku než druhou a velmi často střídala rytmiku a náladu. Překvapila mě rozhodně zařazením opravdu tvrdých a temných věcí z dílny Španělů Exium, Wünsch nebo Mulero.
Přestože mi síla docházela velmi rychle, chtěl jsem vydržet na Francouze Jacka de Marseille. To, co bylo v jeho biografii o komunikaci s lidmi a o tom, na čem mu záleží nebyla vůbec pravda. Rozjetý kotel dokonale zmrazil směsicí acid house, acid tehna, deep techna a tech-house s trancem. Co jsem koukal do bazenu, tančilo jen "jádro" uprostřed a zbytek spíše postával nebo se jen pohupoval. Jack de Marseille byl pro mě největším zklamáním Cosmic Tripu 2005. K tomuhle radikálnímu názoru mě stačila necelá polovina jeho vystoupení.
Víc jsem už nevydržel. Bylo nutné si uchovat energii na cestu do Prahy.
Sobotní Techno.cz stage těžce zaostala náladou a kalením za Semtex stagei. Raději jsem byl tam. Tam to jelo o 106. V těch chvílích jsem si říkal, že by příští rok mohla být tahle nadupaná stage umístěná ve druhém, resp. třetím bazénu. Co vy na to? Zvukově by to problém být neměl a v případě, že by nám mělo opět zapršet by byl bazén mnohém vhodnější. Letošní Cosmic vyvolal hodně otázek a změnil některá svá zažitá pravidla. Uvidíme s čím přijde příští rok. Já se těším.
A jak se na Cosmic Tripu letos líbilo zbytku naší crew?
Cosmics:
Hned na začátku se přiznám, že mě jaksi potkalo několikahodinové okénko. ;) Rozbila jsem si nový foťák, upadla jsem na blátě, ale stejně nedám na Cosmic dopustit. Díky dešti jsem většinu času strávila v Durex stanu, kde bylo příjemně, potom Semtex stage a D-Bridge. Druhý den jsem už nedala, únava, nedostatek peněz, ale přijít o High Contrasta, to si budu nejspíš dlouho vyčítat.
Jaroslav Zapletal:
Pro mě Cosmic Trip v podstatě začal a skončil na drum and bassové stagei. Těšil jsem se na dvě akvizice labelu Hospital: Nu-Tonea a High Contrasta. První jmenovaný zahrál trochu "neučesaný" set, který ne moc dobře držel pohromadě. High Contrast naopak předvedl energickou jízdu a ukázal, proč o něm můžeme v současné době mluvit jako o jednom z nejtalentovanějších drum and bassových DJs a producentů. Bláto sice v sobotu večer bylo, ale nebylo to tak hrozné. Akorát byla trochu zima.
Koogi:
Na Cosmic jsem dorazil až v sobotu večer. Nebylo mi moc dobře a zprávy o spoustě bláta mi taky velkou radost neudělaly. Nijak zvlášť jsem se tam tedy nehnal, přestože je to jeden z mých oblíbených open-airů. Na místě mě to ale opět úplně pohltilo. S tím blátem to nebylo zase tak strašný (byl jsem letos i na Rock 4 People, tam to byla katastrofa), nejfrekventovanější stezky byly zasypány pilinami a když si člověk dával bacha, tak se nemusel moc zašpinit. Ale hlavně mě pohltila atmosféra. Strávil jsem vlastně celý čas okolo drum’n’bassového pódia a byl jsem spokojený. Nu:Tone i High Contrast předvedli přesně to, co jsem čekal, potkal jsem řadu známých a kamarádů a nakonec se mi ani nechtělo odjet…
Dan Kafka:
Na Cosmic jsem dorazil až v sobotu, kdy se počasí umoudřilo a dokonce ráno s úderem posledního beatu vysvitlo sluníčko. Většinu času jsem strávil v Red Zone stanu za dobrovodu skvělého breakbeatu, užil jsem si Jacka de Marseille na hlavní stagei a samozřejmě i High Contrasta na junglové. Celkově se mi Cosmik hodně líbil...