CLANEK
Začátky festivalů a hippies
V minulĂ©m dĂlu encyklopedie jsme zaÄŤali trochu netradiÄŤnĂm Ăşvodem, tentokrát se koneÄŤnÄ› vrhneme na prvnĂ festivaly. Začátek dnešnĂ festivalovĂ© kultury je spojen s Ă©rou hippies, pojÄŹme se tedy podĂvat, jak to celĂ© v 60. letech zaÄŤalo.
Monterey 16. - 18. ÄŤervna 1967
Monterey International Pop Festival se konal roku 1967 v Monterey v Kalifornii.V Ă©Ĺ™e hippies (kvÄ›tinovĂ© dÄ›ti) byl vrcholem lĂ©ta lásky. Všichni účinkujĂcĂ vystupovali zdarma, vĂ˝těžek šel na charitu, vstup byl jeden dolar. Festival navštĂvilo 200 000 fanouškĹŻ. V Monterey vystoupila Ĺ™ada pozdÄ›jšĂch hvÄ›zd: Janis Joplinová nebo kytarovĂ˝ mág Jimi Hendrix, kterĂ˝ na závÄ›r svĂ©ho vystoupenĂ symbolicky zapálil svoji kytaru. Vystoupili zde jak známĂ a slavnĂ hudebnĂci (The Who, The Byrds...), tak prakticky neznámĂ, pro kterĂ© byl ale tento festival začátkem karirĂ©ry (Janis Joplin, Canned Heat, Otis Redding, ...). Byl to takĂ© jeden z prvnĂch festivalĹŻ, kde se všichni hudebnĂci (kromÄ› Ravi Shankara) zĹ™ekli honorářů ve prospÄ›ch charity. Monterey vyšlapal cestiÄŤku. Byl to v podstatÄ› prvnĂ z dlouhĂ© šĹĹŻry festivalĹŻ, která vyvrcholila legendárnĂm Woodstockem.
Woodstock 15. – 18. srpna 1969
Bylo na nÄ›m asi 450 000 fanouškĹŻ, stal se symbolem Ă©ry hippies i protestem proti válce ve Vietnamu. KultovnĂ hudebnĂ festival, jeĹľ se stal legendou a symbolem "lĂ©ta lásky". TĹ™ĂdennĂ open-air koncert se uskuteÄŤnil 15. – 18. srpna 1969 na farmÄ› Maxa Yasgura ve státÄ› New York. Byl povaĹľovanĂ˝ za vrchol kvÄ›tinovĂ© sĂly – hnutĂ hippies. UrÄŤitÄ› i proto, Ĺľe se na nÄ›m spojili všechny ideály souzvuku, harmonie i lásky, kterĂ© DÄ›ti kvÄ›tĹŻ tolik propagovaly. V Betheli (mĂsto konánĂ) se totiĹľ setkalo takĹ™ka pĹŻl milionu lidĂ, kteřà dokázali spoleÄŤnÄ› ĹľĂt pár dnĂ, a to absolutnÄ› bez násilĂ nebo konfliktĹŻ! Ve Woodstocku se tak spojila základnĂ myšlenka "mĂru, lásky a hudby", pĹ™iÄŤemĹľ tĹ™etĂ sloĹľka byla vedena pod taktovkou nejproslulejšĂch i ĂşspěšnÄ› zaÄŤĂnajĂcĂch folkovĂ˝ch i rockovĂ˝ch hvÄ›zd.
Woodstock byl takĂ© pohanskĂ˝m sdruĹľenĂm vzájemnĂ© pomoci i doupÄ›tem plnĂ©m marihuany a LSD. PoÄŤet dÄ›tĂ se prĂ˝ v zemi po ukonÄŤenĂ festivalu zvýšil o polovinu. A kdo to vše pořádal? Známou dvojici tvoĹ™il absolvent PensylvánskĂ© univerzity John Roberts (tehdy 26 let), ĹľivĂcĂ se obchodem se zubnĂ pastou a sĂtĂ drogeriĂ, jejĂchĹľ majitelem byl. Rovněž tak šéfoval multimiliĂłnovĂ©mu trustu. Jeho protÄ›jškem byl Joel Rosenman (24), syn prominentnĂho ortodontisty z Long Island, kterĂ˝ jako student absolvoval práva na Yale. Hrával takĂ© ve svĂ© amatĂ©rskĂ© kapele a hudebnÄ› byl o moc dál neĹľ jeho kolega, kterĂ˝ prĂ˝ ve svĂ©m ĹľivotÄ› vidÄ›l jedinĂ˝ rockovĂ˝ koncert - vystoupenĂ Beach Boys.
V zimÄ› roku 1967 si spoleÄŤnÄ› pronajali byt, v nÄ›mĹľ rozjĂmajĂ nad zapoÄŤatĂ˝m Ĺľivotem a nad tĂm, co dál. O rok na to v bĹ™eznu inzerujĂ v New York Times a Wall Street Journal, aby našli vhodnou pĹ™ĂleĹľitost na investici: "Dva mladĂ muĹľi s neomezenĂ˝m kapitálovĂ˝m krytĂm shánÄ›jĂ zajĂmavĂ© a legitimnĂ investice a ÄŤekajĂ na obchodnĂ ponuky." Ze záplavy jmen nakonec vyjdou dva vĂtÄ›zovĂ©: Artie Kornfeld (25) a Michael Lang (23).V Ăşnoru 1969 tedy oba dva navštÄ›vujĂ svĂ© "investory" na 83. ulici v New Yorku, kde se nejprve mluvĂ o firmÄ› a novĂ© nahrávacĂ spoleÄŤnosti ve Woodstocku. Teprve pak se prosadĂ myšlenka gigantickĂ©ho undergroundovĂ©ho festivalu "100 mil od zkaĹľenĂ©ho a zkomercionalizovanĂ©ho Brooklynu". OtevĹ™enĂ festivalu tak pĹ™edcházĂ "jenom" pĹŻl rok pĹ™Ăprav a pracĂ.
V bĹ™eznu se podařà zĂskat pozemek Mills Industrial Park ve Wallkill. V kvÄ›tnu se kontaktujĂ prvnĂ muzikanti jako Jefferson Airplane za 12 000, Creedence Clearwater Revival za 11 500 a The Who za 12 500 dolarĹŻ. Majitel pozemkĹŻ Howard Miller dostává vĂ˝hrĹŻĹľnĂ© anonymnĂ telefonáty, s nejvÄ›tšà pravdÄ›podobnostĂ od mĂstnĂch obyvatel, kterĂ© zmáhala obava z hipĂkĹŻ, zarostlĂ˝ch asociálĹŻ, anarchistĹŻ a komunistĹŻ, jak varoval tisk. Naopak indiáni z kmene Hopi pracovali na zajišťovánĂ výživy a kempovánĂ pro návštÄ›vnĂky Woodstocku.
V ÄŤervenci ale mĂstnĂ rada ve Wallkill festival definitivnÄ› rušĂ. Jako dĹŻvod uvedla poddimenzovánĂ poÄŤtu mobilnĂch záchodĹŻ, kterĂ˝ ještÄ› pĹ™itvrzuje zákonem o zákazu shromažďovánĂ vĂce 5000 lidĂ: "KaĹľdĂ˝ hipĂk, kterĂ˝ vkroÄŤĂ do mÄ›sta, bude zastĹ™elen."
Hledá se novĂ˝ pozemek. Max Yasgur, jenĹľ vlastnĂ lucernovĂ© pole, se s dvojicĂ dohodne o pronájmu pozemkĹŻ. Dostane 75 000 dolarĹŻ plus 25 000 navĂc jako revanš za vstup na pĹ™ilehlĂ© pozemky. NacházĂ se na nÄ›m takĂ© kopeÄŤek vhodnĂ˝ na postavenĂ podia. UĹľ v srpnu se zvedá dalšà vlna hysterie, ovšem ta je definitivnÄ› zahnána povolenĂm, kterĂ© vydávajĂ stavebnĂ inspektor Donald Clark a právnĂ zástupce obce Frederick W. V. Schadt. Zdá se, Ĺľe štÄ›stĂ se usmálo i na jinou stranu. HoteliĂ©r Tiber a obchodnĂk Art Wassmer uĹľ tĂ˝den pĹ™ed zapoÄŤetĂm festivalu vykazujĂ astronomickĂ© zisky.
Den pĹ™ed začátkem festivalu se obyvatelĂ© Bethelu snažà o poslednĂ pokus zabránit pĹ™Ăjezdu rozjetĂ©ho vlaku. Ĺ˝ivĂ˝ štĂt, kterĂ˝ bránĂ pĹ™Ăjezdu aut, však uĹľ nepomĹŻĹľe niÄŤemu. V kempu si jiĹľ Ĺľije 25 000 hipĂkĹŻ v neskonalĂ© harmonii a idyle. 15. srpna 1969 – pĹ™esnÄ› v 17:07 odpoledne startuje oslava mĂru a lásky hudebnĂ produkci. Na podium se stavĂ ÄŤernošskĂ˝ pĂsniÄŤkář Richie Havens, kterĂ˝ se na festival pĹ™išel pĹŻvodnÄ› bavit. Pátek patřà folkařům. Vrcholem je poslednĂ vystoupenĂ Joan Baez, která nerozeznĂ jen tĂłny, ale takĂ© srdce mnohĂ˝ch návštÄ›vnĂkĹŻ skladbou "We Shall Overcome", která byla symbolem a oporou lidĂ bÄ›hem mnoha nepokojĹŻ v SpojenĂ˝ch státech.
Na "mĂrnĂ˝" začátek navazovala sobota, kdy se hudebnÄ› pĹ™iostĹ™ilo. PĂłdium patĹ™ilo rockerĹŻm. ZpÄ›vaÄŤky Jefferson Airplane, Grace Slick, tak i energie The Who, Grateful Dead, Cannes Heat, nebo "KosmickĂ© Blues" charismatickĂ© Janis Joplin. Ta se takĂ© spolu s Grateful Dead a The Who postarala tÄ›snÄ› pĹ™ed vystoupenĂm o rozruch. Všechny hvÄ›zdy totiĹľ žádaly o zaplacenĂ ještÄ› pĹ™ed koncertem, jinak prĂ˝ nevystoupĂ. ProblĂ©m Ĺ™ešà Charlie Prince, kterĂ˝ v noci otevĂrá mĂstnĂ banku a pĹŻjÄŤuje potĹ™ebnou sumu.
KromÄ› toho taky docházĂ k menšĂmu konfliktu. VĹŻdce Youth International Party Abbie Hoffman si s Langem na moment sedá na pĂłdium. NervĂłznĂ Pete Townshend z The Who si Hoffmana splete s dotÄ›rnĂ˝m divákem a praštĂ ho kytarou po hlavÄ›.
Video: The Who na Woodstocku
LidĂ© se bavĂ a nenĂ nutnĂ˝ žádnĂ˝ policejnĂ zásah. Popisuje to i návštÄ›vnĂk ze San Francisca: "Bylo to jako v ráji. Komu nevadilo problematickĂ© hygienickĂ© zázemĂ, strašná spousta lidĂ a nejrĹŻznÄ›jšà názory na to, jak to na svÄ›tÄ› právÄ› chodĂ, coĹľ si tam kaĹľdej musel od plic vyĹ™Ăkat a hledal k tomu spoustu posluchaÄŤĹŻ, musel bĂ˝t nadšen. ObjĂmali jsme se s ĂşplnÄ› cizĂmi lidmi, kterĂ© kdyĹľ jsme potom potkali ještÄ› jednou, byli pro nás nÄ›co jako ÄŤlenovĂ© rodiny. UĹľĂvali jsme si darĹŻ Ĺľivota a já osobnÄ› jsem se na tom festivalu vyspal se sedmi Ĺľenami. DvÄ› z nich jsem nepoznal ani podle kĹ™estnĂho jmĂ©na. Nebylo to dĹŻleĹľitĂ©."
Policie se v ohromenĂ chová hezky, dokonce i k našinci, coĹľ pozdÄ›ji dosvÄ›dÄŤuje asi jedinĂ˝ tuzemskĂ˝ účastnĂk Miloš Skalka.Co se týče dÄ›nĂ festivalu, nedÄ›le nepolevuje a rockeĹ™i vedou prim. KromÄ› Joe Cockera vystupuje takĂ© Johnny Winter, Ten Years After, The Band… Potlesk však nenĂ to jedinĂ©, co si interpreti vyslouĹľĂ. TĹ™eba Alvin Lee po svĂ©m účinkovánĂ obdrĹľel tykev letĂcĂ pĹ™Ămo na podium. ReportĂ©Ĺ™i se správnÄ› ptali, co v nĂ asi je.
Video: Jimmy Hendrix na Woodskocku
Pro zpĹ™ĂsnÄ›nou kontrolu se totiĹľ LSD na Woodstocku vstĹ™ikuje i do melounĹŻ. ProblĂ©my s drogami Ĺ™ešà i Jimmy Hendrix, jehoĹľ koncert v pondÄ›lĂ ráno ukonÄŤuje festival zčásti právÄ› proto, Ĺľe šlo o podmĂnku jeho manaĹľera. Tomu ovšem pĹ™edcházely jinĂ© nepĹ™Ăjemnosti. Popisuje je Leslie Adley, ÄŤlenka Hendrixova tĂ˝mu: "Hendrix byl v boudÄ› na farmÄ›. Byl to jedinĂ˝ muzikant, kterĂ˝ se nemusel maÄŤkat ve stanech v zákulisĂ. VÄ›dÄ›la jsem, Ĺľe je mu zle, Ĺľe je pořádnÄ› zfetovanej."
Mohlo to bĂ˝t z vody v zákulisĂ, protoĹľe se tvrdilo, Ĺľe na festivalu byly do nÄ›kterĂ˝ch vodnĂch zdrojĹŻ pĹ™idány halucinogeny. VystoupenĂ bylo nÄ›kterĂ˝mi kritiky oznaÄŤováno jako jedno z vrcholnĂ˝ch vĂ˝konĹŻ stoletĂ. MoĹľná pomohl pĹ™esun termĂnu z pĹŻvodnĂho nedÄ›lnĂho rána na ráno pondÄ›lnĂ, kdy se postavil pĹ™ed zdevastovanĂ© dÄ›jištÄ› festivalu. TakĂ© návštÄ›vnĂkĹŻ ubylo, na Hendrixe zĹŻstalo pouze 25 000 lidĂ. VÄ›tšina totiĹľ nepoÄŤĂtala s tĂm, Ĺľe se festival tak protáhne a ti, kteřà potĹ™ebovali jĂt v pondÄ›lĂ do práce, se vÄ›tšinou spokojili s tĂm, Ĺľe kytarovĂ©ho mága jiĹľ vidÄ›li. To ovšem neznechutilo jeho osobnost natolik, aby nevydrĹľel na pĂłdiu pĹ™es 140 minut.
FrinÄŤ v Edinburgu (Skotsko)
Pořádá od roku 1946, nejvÄ›tšà svÄ›tovĂ˝ festival. Nejedná se však o běžnĂ˝ festival - vystupujĂ zde nováčci, kterĂ˝ se chtÄ›jĂ ukázat i taneÄŤnĂ skupiny z celĂ©ho svÄ›ta (korejskĂ˝ breakdance,stepaĹ™i). Festival trvá celĂ˝ tĂ˝den. NávštÄ›vnost je 1,5 miliĂłnu divákĹŻ na 30 tisĂc pĹ™edstavenĂ.
Glastonbury
Koná se vĹľdy poslednĂ ÄŤervnovĂ˝ vĂkend na jihozápadÄ› Anglie. Do hrabstvĂ Somerset dorazĂ desĂtky tisĂc lidĂ. Historie festivalu se pĂše od 19. zářà 1970. Na louce u Glastonbury se sešlo asi 1500 mladĂ˝ch lidĂ, aby tam narychlo pĹ™ipravenĂ˝m koncertem uctili památku pĹ™edÄŤasnÄ› zesnulĂ©ho americkĂ©ho kytaristy Jimi Hendrixe, jednĂ© z nejvĂ˝raznÄ›jšĂch ikon Ă©ry hippies.
MladĂ©ho farmáře Michaela Eavise tehdy napadlo zopakovat akci zase za rok. 20. ÄŤervna 1971 zaÄŤal na loukách u vesnice Pilton prvnĂ roÄŤnĂk festivalu Glastonbury za účasti skupin Hawkwind, Traffic, Davida Bowieho a dalšĂch. VstupnĂ© bylo volnĂ©, pĹ™išlo 12.000 lidĂ. Cena vstupnĂ©ho i poÄŤet návštÄ›vnĂkĹŻ se v budoucnu uĹľ jen zvyšovaly. Michael Eavis pořádal festival rušnĂ˝ch 36 let.
Program Glastonbury je vĹľdy perfektnĂm odrazem aktuálnĂho dÄ›nĂ na hudebnĂ scĂ©nÄ› napĹ™ĂÄŤ styly. Mezi hvÄ›zdami minulĂ˝ch let byli New Order, Joe Cocker, The Cure, Sinead O´Connor, The Orb, Lenny Kravitz, Velvet Underground, Orbital, Oasis, The Prodigy, Massive Attack, Robbie Williams, The Chemical Brothers, Fatboy Slim, Moby, David Bowie, Moby, Coldplay, R.E.M., Paul McCartney, Black Eyed Peas, Sasha, Kosheen a stovky dalšĂch.
Video: Láska v bahně na Glastonbury
PoslednĂ dva roÄŤnĂky pořádnÄ› pršelo, ale ĂşspÄ›ch to nepokazilo a Glastonbury je nejvÄ›tšĂm britskĂ˝m festivalem pod širĂ˝m nebem. Vstupenky jsou nÄ›kolik mÄ›sĂcĹŻ pĹ™ed začátkem beznadÄ›jnÄ› vyprodanĂ©, naposledy dorazilo asi 160.000 lidĂ.V areálu je cirkus, kabaret, divadla, nÄ›kolik kin, lounge stany s lĂnĂ˝m jazzem, dÄ›tská hĹ™ištÄ›, debatnĂ krouĹľky s odbornĂky na kulturu, jinou kulturu, spoleÄŤenskĂ© vÄ›dy ÄŤi ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. K dispozici jsou skate rampy i horolezeckĂ© stÄ›ny. DĂky Greenpeace si mohou návštÄ›vnĂci dopřát sluncem prohřátou sprchu a tĹ™eba i popovĂdat o stavu planety.
KompletnĂ historii festivalu, aktuálnĂ seznamy účinkujĂcĂch a dalšà uĹľiteÄŤnĂ© informace najdete na www.glastonburyfestivals.co.uk
Roskilde
PrvnĂ festival tohoto jmĂ©na pořádali v roce 1971 školáci Mogens Sandfaer, Jeseper Switzer Moller a promotĂ©r Carl Fischer. Od roku 1973 spravuje akci Nadace Roskilde, která organizuje festival jako neziskovĂ˝ podnik na rozvoj a podporu hudby, kultury a humanity. Roskilde byl prvnĂ dánskĂ˝ ryze hudebnĂ festival pro hippies. Dnes nabĂzĂ spoustu žánrĹŻ vÄŤetnÄ› mainstreamu. Vloni tam hrálo vĂce neĹľ 170 kapel pro 79.000 návštÄ›vnĂkĹŻ. Pomáhalo asi 21.000 lidĂ, zúčastnilo se 5000 novinářů a 3000 umÄ›lcĹŻ, dohromady tĂ©měř 110.000 lidĂ na jednom festivalu.
UĹľ poslednĂ ÄŤervnovou nedÄ›li otevĂrajĂ poĹ™adatelĂ© kemp, aby se hostĂ© zabydleli a naĹľhavili. Festival startuje následujĂcĂ ÄŤtvrtek na mĂstÄ› zvanĂ©m Festival Site a pokraÄŤuje dalšà čtyĹ™i dny. AĹľ do poloviny devadesátĂ˝ch let zajĂmal festival v Roskilde pouze Skandinávce, poslednĂ roÄŤnĂky navštÄ›vuje stále vĂce turistĹŻ z NÄ›mecka, Austrálie a Skotska. SkotovĂ© pĹ™išli o svĹŻj Midtfyns Festival v roce 2004. Do Roskilde se mĹŻĹľete vydat i na rozhlasovĂ˝ch vlnách, program pĹ™enášà www.radiofestival.org.
NejvÄ›tšà z stan, Arena stage (dĹ™Ăve známĂ˝ jako Green Stage), je zároveĹ nejvÄ›tšà stan v EvropÄ›, s kapacitou 17.000 lidĂ. Nejbohatšà zastoupenĂ majĂ v programu Roskilde heavy metal, hip hop, elektronika a rock. Na podporu mladĂ˝ch umÄ›lcĹŻ vzniklo speciálnĂ pĂłdium pro alternativnĂ hudbu. Hezkou tradicĂ je zahájenĂ festivalu vystoupenĂm dánskĂ© skupiny na Orange Stage. PrvnĂ den takĂ© obvykle hraje velkĂ˝ symfonickĂ˝ orchestr část nÄ›jakĂ©ho dobĹ™e známĂ©ho dĂla.V areálu hostuje nÄ›kolik divadel, vystupujĂ lidovĂ˝ umÄ›lci. FestivalovĂ˝ kemp zabĂrá plochu asi 80 ha. Vstup je v cenÄ› lĂstku na tĹ™i dny - stojĂ 130 €.
PĹ™ed osmi lety se v Roskilde běžela prvnĂ Nahá rasa. Soutěž vymysleli v Roskilde Festival Radio. Je to běžeckĂ˝ závod dvou stejnÄ› poÄŤetnĂ˝ch skupin mužů a Ĺľen. Trasa vede tĹ™ikrát kolem areálu. VĂtÄ›zka a vĂtÄ›z zĂskajĂ vstupenku na následujĂcĂ roÄŤnĂk Roskilde. A proÄŤ Nahá rasa? Všichni závodnĂci musĂ bĂ˝t ĂşplnÄ› nazĂ.Vloni fandilo asi 10.000 lidĂ.
Video: Pearl Jam na Roskilde
V programu minulĂ˝ch roÄŤnĂkĹŻ byli napĹ™Ăklad: Iggy Pop and the Stooges, Korn, Pixies, Fatboy Slim, Wu-Tang-Clan, Metallica, Blur, Björk, Massive Attack, Iron Maiden, Oasis, Pet Shop Boys, Duran Duran, Green Day, Black Sabbath, Autechre, Snoop Dogg, Bob Dylan, Red Hot Chilli Peppers a Björk, Placebo a Pearl Jam - jejich vystoupenĂ v roce 2000 poznamenala tragická nehoda pĹ™ed pĂłdiem, udusilo se pĹ™i nĂ devÄ›t lidĂ.