REPORT
Report ze Sázavafestu od Obludek
Na dvanáctĂ˝ roÄŤnĂk festivalu, kterĂ˝ se jiĹľ druhĂ˝ rok konal v benešovskĂ©m areálu ZelenĂ˝ ostrov na mĂstÄ› bĂ˝valĂ˝ch vojenskĂ˝ch kasáren, jsme se vydali v pátek kolem tĹ™etĂ hodiny odpoledne s oÄŤekávánĂm, co všechno bÄ›hem dalšĂch dvou dnĂ uvidĂme a uslyšĂme na pÄ›ti scĂ©nách i mimo nÄ›. Program sliboval tĂ©měř sto dvacet účinkujĂcĂch a i pĹ™esto, Ĺľe byla kvĹŻli problĂ©mĹŻm v oblasti sponzoringu odvolaná hlavnĂ hvÄ›zda Kaiser Chiefs, na programu se i tak vyjĂmalo pomÄ›rnÄ› dost zvuÄŤnĂ˝ch zahraniÄŤnĂch jmen. Jak tomu bĂ˝vá u Sázavafestu zvykem, znaÄŤná část programu byla vyhrazena ÄŤeskĂ˝m interpretĹŻm.
UĹľ po pĹ™Ăjezdu bylo jasnĂ©, Ĺľe návštÄ›vnost se rozhodnÄ› nevyšplhá do žádnĂ˝ch závratnĂ˝ch výšek. ParkovištÄ›, kterĂ© bylo loni touto dobou nacpanĂ© k prasknutĂ, teÄŹ zelo prázdnotou, nikde žádnĂ© fronty, takĹľe bÄ›hem pÄ›ti minut uĹľ jsme se procházeli areálem, kde nás opÄ›t pĹ™ekvapily vylidnÄ›nĂ© prostory. HlavnĂ festivalová plocha s dvÄ›ma hlavnĂmi pĂłdii se od poslednĂho roÄŤnĂku nijak vĂ˝raznÄ› nezmÄ›nila, a proto jsme se s jistotou vydali k Ă“ÄŤko stagi, kam nás lákaly tĂłny kapely Sto zvĂĹ™at, která odehrávala jeden ze svĂ˝ch ÄŤtyĹ™ koncertĹŻ na festivalu. Tahle praĹľská ska formace se rozhodla, Ĺľe se pokusĂ o ÄŤeskĂ˝ rekord a bÄ›hem festivalu odehraje rovnĂ˝ch sto pĂsnĂ. Na pár z nich jsme se zavlnili a zamĂĹ™ili jsme na prĹŻzkum zbytku areálu.
ZklamánĂ pĹ™išlo ve chvĂli, kdy jsme si po loĹskĂ© zkušenosti uvÄ›domili, jaká je mĂstnĂ nabĂdka piva. SlunĂÄŤko ale zaÄŤalo hřát tak, Ĺľe jsme vzali za vdÄ›k i nepĹ™Ăliš oblĂbenĂ˝m „Gambáčem“ a s kelĂmkem v ruce jsme pokraÄŤovali poloprázdnĂ˝m prostorem k dalšĂm krytĂ˝m pĂłdiĂm. PotĂ©, co jsme se v ProMoPro Dance Hall na chvĂli zastavili u taneÄŤnĂho workshopu, jsme si na Jam stagi poslechli dĂvÄŤĂ kapelu K2 s drsnĂ˝mi vokály. PrvnĂ vÄ›cĂ, na kterou jsme byli opravdu zvÄ›davĂ, byla švĂ˝carská formace Death By Chocolate. Jejich vystoupenĂ pro mÄ› bylo hudebnÄ› rozhodnÄ› jednĂm z nejpĹ™ĂjemnÄ›jšĂch pĹ™ekvapenĂ festivalu. I kdyĹľ bylo pĹ™ed pĂłdiem pořád dost málo posluchaÄŤĹŻ, zdálo se, Ĺľe nejsem jediná, koho tahle energická kytarovka naprosto pohltila. Na závÄ›r koncertu nám zcela propocenĂ˝ zpÄ›vák vyšvihl jednu pomalejšà baladu, coĹľ nás pĹ™ĂjemnÄ› naladilo k odpoÄŤinku pĹ™ed dalšĂm programem.
Na dece jsme si z povzdálĂ poslechli Pražáka OndĹ™eje Ládka aka Xindla X, jehoĹľ hitovky zná z rádia snad ĂşplnÄ› kaĹľdĂ˝. MezitĂm se nám za zády znovu rozezvuÄŤely tĂłny skupiny Sto zvĂĹ™at, která odehrávala jeden ze svĂ˝ch dalšĂch koncertĹŻ v hudebnĂm stanu BalbĂnka. Tady bych mÄ›la k poĹ™adatelĹŻm vĂ˝tku, jelikoĹľ se ÄŤasto stávalo, Ĺľe se jednotlivá pĂłdia dost tloukla. Loni, kdy byla BalbĂnka o poznánĂ dál od hlavnĂch pĂłdiĂ, jsem nic takovĂ©ho nezaznamenala a urÄŤitÄ› bych nebyla sama, kdo by v tomhle smÄ›ru do přÚtĂch roÄŤnĂkĹŻ uvĂtal zlepšenĂ. Jinak byl ale program v BalbĂnce vĂc neĹľ zajĂmavĂ˝ a po ZvĂĹ™atech uĹľ jsme se zaposlouchali do drážďanskĂ© bandy Yellow Umbrella, která hraje svoje reggae a ska rytmy uĹľ nÄ›jakĂ˝ch osmnáct let. EnergiÄŤtĂ chlápci v typickĂ˝ch ÄŤernobĂlĂ˝ch ohozech nás potěšili napĹ™Ăklad skladbou Modern Slavery. PĹ™ekvapenĂm byl i host kapely, kterĂ˝m nebyl nikdo jinĂ˝, neĹľ DJ Kája, co nás má uĹľ tolik let všechny rád a pouštĂ nám pecky na Rádiu 1.
JednĂm z dalšĂch velkĂ˝ch lákadel bylo mexickĂ© uskupenĂ Molotov. Jejich hudba s nádechem heavy metalu byla opravdu dost heavy. LĂbilo se mi ale, Ĺľe texty, kterĂ© byly hlavnÄ› ve španÄ›lštinÄ›, zpĂvala celá kapela vÄŤetnÄ› bubenĂka, kterĂ˝ mi svĂ˝m hudebnĂm nadánĂm vyrážel dech. OdlehÄŤenĂ pĹ™išlo hned vzápÄ›tĂ spolu s populárnĂ ÄŤeskou kapelou Nightwork v ÄŤele s Vojtou Dykem. Po zkušenostech z loĹska, kdy nás málem ušlapaly dychtivĂ© fanynky v prvnĂch Ĺ™adách, jsme si radÄ›ji zatanÄŤili opodál a i se staršà generacĂ jsme si zazpĂvali nesmrtelnou VÄŤelku Máju. BÄ›hem NigtworkĹŻ se setmÄ›lo a ochladilo a tak jsme se vydali pĹ™ioblĂ©knout k autu. BohuĹľel jsme se tam ale zasekli se slovenskĂ˝mi sousedy, kteřà nás pohostili domácĂ meruĹkovicĂ, a tak jsme pĹ™ed hlavnĂ pĂłdium na americkou multižánrovou kapelu Fun Lovin†Criminals dobÄ›hli aĹľ k závÄ›ru jejich vystoupenĂ. Poslechli jsme si alespoĹ poslednĂch pár trackĹŻ vÄŤetnÄ› úžasnĂ© skladby Love Unlimited. Frontman Huey Morgan se s námi rozlouÄŤil podÄ›kovánĂm za vytvoĹ™enĂ skvÄ›lĂ© atmosfĂ©ry, coĹľ pro nás znamenalo pokyn, abychom se pĹ™emĂstili o stage dál.
PĹ™ed srdcovkou Monkey Business jsme šli okouknout Reggae Ride v BalbĂnce, kde se právÄ› pĹ™edvádÄ›l Michal Ĺ eps, pro mnohĂ© známĂ˝ ze soutěže ÄŚesko Slovenská Superstar. Zdálo se mi, Ĺľe se zpÄ›vem na tom zas tak špatnÄ› nenĂ, ale rozhodnÄ› se nedá Ĺ™Ăct, Ĺľe by mÄ› jeho hudba jakkoliv zaujala. Reggae je styl, kterĂ˝ si poslechnu moc ráda, ale nudnÄ›jšà podánĂ jsem uĹľ hodnÄ› dlouho neslyšela. PĹ™i BobovÄ› Roots Rock Reggae uĹľ jsme nevydrĹľeli a odešli jsme na ostĹ™ĂlenĂ© Monkey Business. Ruppert uĹľ poletoval po pĂłdiu ve svĂ©m klasickĂ©m otrhanĂ©m obleÄŤenĂ a bÄ›hem koncertu dokonce neváhal vylĂ©zt aĹľ do hornà části konstrukce pĂłdia. Kapele hostovala Tereza ÄŚernochová, která Tonyu Graves uĹľ nejednou zastupovala. Tentokrát jsme je však na pĂłdiu vidÄ›li obÄ›. NabitĂ pozitivnĂ energiĂ, jsme se vydali do Dance Hall na taneÄŤnà část veÄŤera. Nejprve jsme se zaposlouchali do hudby španÄ›lskĂ©ho DJe Saka Noela, kterĂ˝ nám namixoval momentálnÄ› velmi oblĂbenou pĂseĹ Somebody That I Used To Know od Gotye, Zombie od The Cranberries ÄŤi Someone Like You od Adele. SvĹŻj set uzavĹ™el v tvrdšĂm stylu a uĹľ se stĹ™Ădal se švĂ˝carskĂ˝m producentem a DJem Mikem Candysem. Ten otevĹ™el set vlastnĂm poÄŤinem One Night In Ibiza. V mixu jsme pak slyšeli napĹ™Ăklad Iâ€m Sexy And I Know It, pecku od Eurythmics Sweet Dreams, nebo Afrojackovu No Beef.
I kdyĹľ jsme pĹŻvodnÄ› plánovali vydrĹľet i na dalšà djskou a producentskou hvÄ›zdu Stonebridge, dostihla nás Ăşnava, a tak jsme se vydali nabrat energii na dalšà den. Po cestÄ› k autu nás ale ještÄ› zastavila rozjaĹ™ená atmosfĂ©ra na hlavnĂm pĂłdiu, kde vystupovaly Buty. Nemohli jsme jinak neĹľ se pĹ™idat k davu a ještÄ› chvĂli si zatanÄŤit na osvÄ›tlenĂ© louce. Signálem k odchodu pro nás byla skladba Hajcman Blues, ve kterĂ© se sice zpĂvá, Ĺľe nikdy nebude konec, ale my jsme se rozhodli, Ĺľe si ji vyloĹľĂme po svĂ©m a vyrazĂme k domovu. Po cestÄ› jsme pĹ™emýšleli nad tĂm, ÄŤĂm to je, Ĺľe na velkĂ˝ch zahraniÄŤnĂch jmĂ©nech bylo pĹ™ed pĂłdiem tak poloviÄŤnĂ mnoĹľstvĂ lidĂ, neĹľ tĹ™eba na Nightwork ÄŤi Monkey Business. K žádnĂ©mu jednotnĂ©mu závÄ›ru jsme nedospÄ›li, ale podle mÄ› si konzervativnĂ posluchaÄŤi nechali zbyteÄŤnÄ› ujĂt velkou dávku zajĂmavĂ© a neoposlouchanĂ© muziky.
V sobotu jsme na ZelenĂ˝ ostrov dorazili opÄ›t aĹľ kolem tĹ™etĂ hodiny odpoledne. BohuĹľel. Unikla nám totiĹľ oblĂbená kapela ze stĹ™edoškolskĂ˝ch let Lety mimo. Smutek však okamĹľitÄ› zahnala nÄ›mecká ÄŤtyřčlenná partiÄŤka odÄ›ná do ÄŤervenĂ©ho, která si Ĺ™Ăká Cosmonautix. Jejich veselá hudba byla divokou smÄ›sicĂ lidovĂ˝ch pĂsnĂ, ska, dechovky, punku a bĹŻhvĂ ÄŤeho všeho ještÄ›. Lepšà pĹ™ivĂtánĂ jsme si nemohli přát. Velmi podobnÄ› nás u srdce zahřála francouzská formace Lyre Le Temps. Tihle tĹ™i kluci v bĂlĂ˝ch košilĂch a ÄŤernĂ˝ch kravatách se nebojĂ pořádnĂ© elektroniky, swingu, hip-hopu, jazzu ani rocku. MÄ› osobnÄ› nejvĂc potěšila swingová hitovka Hold The Night. ChvĂlemi jsem byla naopak zklamaná pĹ™ehnanÄ› uĹ™vanĂ˝m vokálem.
Nastal ÄŤas na procházku areálem a na obÄŤerstvenĂ. Potkáváme pár známĂ˝ch a dozvĂdáme se, Ĺľe vÄŤera, lehce po našem odchodu z vystoupenĂ Mikea Candyse, odešly v Dance Hall tĹ™i playery ze ÄŤtyĹ™, takĹľe Mike musel svĹŻj set pĹ™edÄŤasnÄ› ukonÄŤit. Kluci doufali, Ĺľe se technická situace do veÄŤera vyĹ™ešà a nám nezbĂ˝valo, neĹľ jim drĹľet palce.
Na Ă“ÄŤko stagi uĹľ mezitĂm zaÄŤala řádit pardubická skupina Vypsaná fiXa. NevĂm, jak to kluci dÄ›lajĂ, ale zdá se mi, Ĺľe vypadajĂ stejnÄ› uĹľ nÄ›jakĂ˝ch patnáct let a i jejich hudba má pořád stejnĂ˝ náboj. Tihle divoši se nikdy nebáli improvizace, coĹľ ukázal Márdi, kdyĹľ odboÄŤil z pĹ™ipravenĂ©ho playlistu a zahrál na popud nápisu na karimatce, která se vznášela v davu, pĂsniÄŤku Meloun, kterou podle vlastnĂch slov nehráli na Ĺľivo uĹľ nÄ›jakĂ© dva roky. S tĂmhle pĹ™Ăstupem o fanoušky rozhodnÄ› nikdy nepĹ™ijdou. Po Fixe jsme ještÄ› chvĂli zĹŻstali v minulosti s KatarĂnou Knechtovou, která nám zahrála i nÄ›kolik skladeb od kapely Peha, s nĂĹľ vystupovala pĹ™ed tĂm, neĹľ se vydala na sĂłlovou dráhu. Katka po pĂłdiu poletovala jako neĹ™Ăzená stĹ™ela a vysĂlala do lidĂ ĂşsmÄ›vy a spoustu pozitivnĂ energie.
BlĂĹľila se sedmá hodina, a tak jsme se šli volnĂ˝m krokem podĂvat do Dance Hall, jestli všechno dobĹ™e dopadlo. Hala byla sice vylidnÄ›ná, ale dvojice nÄ›meckĂ˝ch DJs Balkain Train byla na svĂ©m mĂstÄ› a zdálo se, Ĺľe jim prázdnĂ˝ prostor zase aĹľ tak moc nevadĂ. Jejich „balkánské“ podánĂ taneÄŤnĂ hudby nás opravdu nadchlo, takĹľe jsme neváhali pořádnÄ› rozcviÄŤit nohy a pĹ™ilákat jim tak alespoĹ nÄ›kolik stydlivĂ˝ch posluchaÄŤĹŻ. Po rozcviÄŤce jsme vyrazili smÄ›r BalbĂnka, kde jsme si nad pivem popovĂdali s trojicĂ sympatickĂ˝ch dam o pĹ™edešlĂ˝ch roÄŤnĂcĂch Sázavafestu a o perfektnĂ angliÄŤtinÄ› zpÄ›váka kapely Charlie Straight, která se v BalbĂnce právÄ› chystala ukázat svĹŻj um. JasnĂ© je, Ĺľe kluci nÄ›co dÄ›lajĂ dobĹ™e, protoĹľe takhle nacpanĂ˝ stan jsme nevidÄ›li za celou dobu festivalu. Ano, jsou mladĂ, krásnĂ a vÄ›tšinu publika tvořà mladĂ© sleÄŤny. NadánĂ ale rozhodnÄ› majĂ, takĹľe jim to pĹ™ejeme.
Dalšà festivalovou klasikou na programu byla kapela MĹága a Žďorp, která tohle lĂ©to oslavuje pÄ›tadvacet let svĂ© existence. Koncert zahájili PĂsniÄŤkou pro tebe a dál jsme slyšeli pecky, jako je Miluju! nebo VĂ˝hledovÄ›. StejnÄ› jako na Colours Of Ostrava, i tady pĹ™ivĂtal Petr Fiala Ĺ™adu hostĹŻ, s nimiĹľ kapela natoÄŤila narozeninovĂ© CD plnĂ© pĹ™edÄ›lávek s názvem DáreÄŤek. PrvnĂm z nich byl Milan Cais z kapely Tatabojs, kterĂ˝ si na konci pĂsnÄ› MÄ›sĂc vyšvihl spolu s Pavlem Koudelkou asi tĹ™ĂminutovĂ˝ bubenickĂ˝ jamming. Dál jsme na pĂłdiu vidÄ›li a slyšeli kapelu Sto zvĂĹ™at a nechybÄ›l ani miláček publika Tomáš Klus. Byla to úžasnÄ› proĹľitá hodinka.
Dalšà zastávkou byl opÄ›t taneÄŤnĂ prostor kasáren, kterĂ˝ naplnil resident praĹľskĂ©ho klubu Roxy Chris Sadler. KaĹľdĂ˝ milovnĂk taneÄŤnĂ hudby vĂ, Ĺľe toto jmĂ©no je spjato s klubovou nocĂ Climax, která v Roxy funguje uĹľ nÄ›jakĂ˝ch ÄŤtrnáct let. V taneÄŤnĂ hale to bylo opravdu znát. V deset hodin veÄŤer se tam totiĹľ kroutil pĹ™ibliĹľnÄ› stejnĂ˝ poÄŤet taneÄŤnĂkĹŻ, jako pĹ™edchozĂho dne v rannĂch hodinách. TaneÄŤnĂ euforie narĹŻstala pĹ™i mixu It Just Won´t Do od Fatboye Slima nebo u pĂsnÄ› belgicko-australskĂ©ho zpÄ›váka Gotye Somebody That I Used To Know, kterou nám pĹ™edchozĂho dne zahrál v mixu i Sak Noel.. S davem jsme si pak zazpĂvali We Are Your Friends, ještÄ› chvĂli jsme zatanÄŤili s přáteli a odešli jsme poveÄŤeĹ™et palaÄŤinku s hamburgerem ke stánkĹŻm, kde jsme za celĂ© dva dny snad ani jednou nepostĹ™ehli žádnĂ© fronty. Ĺekla bych, Ĺľe stánkaĹ™i museli odjĂĹľdÄ›t pomÄ›rnÄ› zklamanĂ.
KvĹŻli jĂdlu se nám zase nepodaĹ™ilo zachytit koncert, kterĂ˝ jsme chtÄ›li slyšet a na vystoupenĂ Tomáše Kluse jsme dorazili aĹľ k jeho závÄ›ru. PĹ™ed pĂłdiem i v backstagi bylo narváno, takĹľe vĂ˝hled jsme moc nemÄ›li, ale i tak jsme si pár zážitkĹŻ odnesli. Slyšeli jsme alespoĹ Marii, PĂseĹ pro Chinaski a Tomášovu vtipnou hlášku, Ĺľe nám vrátà část vstupnĂ©ho, kdyĹľ zkazil začátek pĂsniÄŤky. Pohled na hodinky naznaÄŤil, Ĺľe se blĂžà vystoupenĂ hlavnĂ djskĂ© hvÄ›zdy festivalu Paula Oakenfolda. Tenhle tĂ©měř padesátiletĂ˝ chlapĂk, kterĂ˝ dÄ›lal pĹ™edskokana tĹ™eba i MadonnÄ›, nám naservĂroval pořádnou dávku trancovĂ© hudby a u jeho vystoupenĂ nechybÄ›la ani zajĂmavá projekce a svÄ›telná show. ZatanÄŤili jsme si tĹ™eba na mix Seven Nation Army a po hodince podupávánĂ jsme usoudili, Ĺľe zábavy bylo za celĂ˝ vĂkend dost a jelikoĹľ trance, i kdyĹľ kvalitnĂ, uĹľ nenĂ zcela našĂm šálkem ÄŤaje, odebrali jsme se fouknout do alkoholtestru ke stánku policie ÄŚR, kterĂ˝ nám ukázal to, co jsme chtÄ›li vidÄ›t (já osobnÄ› jsem teda radši nefoukala ďŠ), a bez obav jsme vyjeli smÄ›rem k našà pohodlnĂ© holešovickĂ© postĂ˝lce.
LetošnĂ roÄŤnĂk Sázavafestu hodnotĂme kladnÄ›, poÄŤasĂ se vydaĹ™ilo a hudebnĂ nášup uspokojil kaĹľdou buĹku v tÄ›le. Nálada byla skvÄ›lá a i kdyĹľ organizátoĹ™i urÄŤitÄ› zaplakali nad nĂzkou návštÄ›vnostĂ, hudebnĂ nadšenci mohli bĂ˝t spokojeni, Ĺľe se všude dostali bez ÄŤekánĂ a bez tlaÄŤenĂ. Sázava rozhodnÄ› patřà ke stálicĂm ÄŤeskĂ© festivalovĂ© scĂ©ny a my doufáme, Ĺľe to tak zĹŻstane i nadále.
text a foto: Obludky + MHD