Report z Trancefusion - Pure Autumn od TiGiho

Do haly jsem se dostal před jedenáctou hodinou večerní a mainstage v tu dobu ovládali holandští 4 Strings, kteří potěšili především svou hitovkou "Take Me Away", kterou živě doprovodila zpěvačka Andrea Britton. Ke slyšení byla i hitovka od Davida Guetty či "Made Of Love" Ferryho Corstena - opět v živém podání, tentokrát Betsie Larkin, která donutila zpívat celou halu.  Na rozjezd se jednalo o velice povedený set plný hitovek, který nás donutil se řádně rozhýbat.

Dalším vystupujícím byl ruský trance DJ a producent Bobina. Ačkoliv mám tohoto člověka zafixovaného jako tvůrce skvělých melodií, které se dokáží dostat pod kůži, tak jeho set tomu nenasvědčoval. Byl zde viditelný posun směrem k trouse melodiím a house rytmům. Mně osobně to vyhovuje více, ačkoli někteří "pravověrní" trance návštěvníci nemohli tuto skutečnost rozdýchat. To však ještě netušili, co je čeká. :) Po půlhodinovém sólovém vystoupení zpěvačky Betsie Larkin, které se zvukaři pravděpodobně rozhodli sabotovat, (nevím, jak si jinak vysvětlit neustálé pískání mikrofonu) se na stage přiřítil malý, velký muž...

Marco V

Tenhle holandský střízlík (mimochodem taťka 4 synů) se do nás pustil pěkně zostra a už začátek dával tušit, že v jeho setu trance také příliš nebude. Hned zkraje jsme mohli slyšet jeho novinku "Waiting (For The End)", která skutečně rozpumpovala celou halu. A v podobném duchu se nesl i zbytek jeho progresivnějšího setu, který byl jednoznačně nejlepší z celého večera. Bylo vidět, jak dav reaguje nadšeně a dává  umělci skvělou zpětnou vazbu. Skvělá atmosféra skutečně nechyběla, a v davu  jsme mohli potkat i Marcova kamaráda a spoluproducenta Benjamina Batese, který si párty taktéž užíval plnými doušky. Po hitovkách jako "Unprepared" či "Café Del Mar" v jeho remixu se rozjel naplno i světelný park a laserová show byla na skvělé úrovni!

Márova hodinka a půl utekla jako voda a na pódiu došlo ke střídání stráží. Anglický showman Judge Jules se snažil rozpumpovat davy další várkou house music v komerčnějším podání, my se však přesunuli na "trance" stage, kterou v tu dobu ovládal Talla 2XLC, který to rozjížděl skutečně v plné parádě s euforickými hitovkami "I Don´t Deserve You" od Paul van Dyka v remixu John O Callaghana či "Rise" ve Photographer remixu. To už jsem ale utikal na mainstage, kde si připravil nástroje pro své live vystoupení Giuseppe  Ottaviani.

Jak bývá jeho zvykem, začal svůj set velmi svižně a melodicky. Tímhle tempem se odvíjel celý jeho příběh. Slyšet jsme tak mohli skvosty jako "Brilliant People" či "I Don´t Deserve You" v jeho remixu. To už mě však přestávaly nést nohy a před koncem Pepého setu jsme se odhodlali jít domů. Závěrem bych rád organizátorům poděkoval za žetonový systém a rychlé odbavení u šaten - takhle by měl vypadat standardní servis každé párty. Určitě se uvidíme na další edici!

TiGi

foto: David Karas