Další report ze sobotního Planet Sound

Minulý víkend se Praha opět stala svědkem zajímavé a vcelku neobvyklé hudební události. Festival Planet Sound se sice zpočátku netěšil příliš vysoké návštěvnosti, avšak o to vřelejší a příjemnější atmosféra v areálu Křižíkových pavilonů byla; ostatně hlavní aktéři sobotního programu si na nezájem publika rozhodně stěžovat nemohou.

Druhý festivalový den hostil osobnosti taneční muziky v pravém slova smyslu. Time In Praha stage, zatímco hrály Lucca a Nika77, příliš hojně zaplněná nebyla. Avšak situace se postupně lepšila a v momentě, kdy se na pódium dostali Oliver Ho a James Ruskin, se to lidmi v hale jenom hemžilo. Tito dva djs zahráli opravdu výborný, živý set plný příjemně se linoucích melodií, nechyběly ani okamžiky tvrdšího ražení. Derricka Maye, asi největší hvězdu hlavní stage, jsem bohužel nezastihla, ponevadž v době, kdy si dav pod jeho vedením užíval jistě dobrého techna, druhá scéna zrovna praskala ve švech kvůli slavným Asian Dub Foundation, jejichž vystoupení všechny přítomné doslova strhlo. A tak ani mě nezbylo nic jiného, než zůstat a tuto vynikající performance si vyslechnout až do konce.

Na Radio 1 stage se jako první objevil Ghonzales, kterého po příjemné hodince vystřídal Koogi. Oba dva doprovázel pardubický MC Vaant. Je nutno podotknout, že během Koogiho setu si večera v protější Time In Praha Main stage užívalo podstatně méně lidí, než právě v hale určené d'n'b a obecně lámaným beatům, kde byla čím dál více i díky Koogiho umění nálada výborná. Poté se gramofonů ujal Ir Calibre a příznivci tohoto dje a producenta, majitele labelu Signature, si přišli na své. V jednu hodinu po půlnoci se umělci u mixážího pultu opět střídali, a jestliže se vystoupení irského kouzelníka ukázalo být opravdu těžkého „Calibru“, to, co následovalo po skončení jeho setu tak vynikající atmosféru v pavilonu C ještě více umocnilo. Vrcholem celého večera na Radio 1 stage se stalo vystoupení britských Asian Dub Foundation sound system.

Pandit G za mixážním pultem a MC Navigator u mikrofonu si publikum podmanili jednak svými charakteristickými soundy a rytmy, při kterých nebylo možno zůstat v klidu a předvedli ohromující show. Úplný začatek jejich performance byl tedy v klasickém stylu – mohutné bubnování, do nichž se zpočátku opatrně, později pravidelně přidával MC. Po chvíli se ale rytmy změnily a když se přidala ještě známá melodie loňského r'n'b hitu "Never leave you" od Lumidee, řadu lidí zřejmě na chvíli přepadl pocit, že se nachází na party věnované jinému hudebnímu stylu, což ovšem nebylo vůbec na škodu.

Samply známých skladeb, ať už Panditův oblíbený Manu Chao a Clandestino, klasiku Ready or not od Fugees, či 12 let stará Out of Space z produkce Prodigy se v setu londýnských mistrů objevovaly poměrně často.  MC také velmi rád a dobře spolupracoval s publikem, resp. on sám se setkal s obrovskou odezvou jak z prvních, tak i ze zadních řad. Jeho výkon bych chtěla vyzvednout speciálně, poněvadž své hlasivky ani na chvíli nešetřil a mocným hlasem podporoval dje Pandita G, který zase jemu podával nejvybranější junglové kousky.

Bylo vidět, že tito dva umělci jsou opravdu sehraní, což se také ukázalo na odezvě přítomných lidí, kteří celé dvě hodiny nepřestali pařit v nasazeném tempu. Je třeba ale upřesnit, že i když ADF s časem naložili podle očekávání výtečně, mě osobně v jejich show trošičku chyběla původní tvorba; několik svých skladeb sice zahráli, ale mnohem více prostoru nechali klasickému jungle setu. I tak bylo jejich vystoupení opravdovým "balzámem" na leckterou d'n'b duši.

Ovšem ani duo Ed Rush a Optical neupustilo od zavedeného tempa a většina davu se nepřestala s přesným intervalem pohupovat do rytmu. Vše komentoval Rymetyme, dvorní to MC právě Eda Rushe a Opticala, takže o zábavu bylo postaráno až do časných ranních hodin, kdy se hala začala pomalu vylidňovat. Djka IM Cyber ale náladu udržela, a tak se o masovějším ústupu příznivců díky ní mluvit nedalo. Radio 1 stage se tedy svým zaměřením a line-up(em) těšila během večera vysoké účasti lidí, kteří přátelskou a vřelou atmosféru Planet Sound po celou dobu spoluvytvářeli.

Za zmínku stojí i třetí, v poměru s celkem prostornými pavilony menší, avšak o to zajímavější chillout scéna. Domácí elitu Philipa TBC a Hoffeeho doplnily živým koncertem pražští Soil, ovšem hlavní úděl padl do rukou Chrise Cornera ze Sneaker Pimps a jeho nového projektu I Am X.

Vystoupení bylo hodně extravagantní, pozornost přitahoval nejen samotný zpěvák, ale i další členové jeho kapely, především tedy blonďatá zpěvačka a druhý kytarista. V jednom momentě se frontman publika zeptal, kdo by chtěl jít tancovat přímo na pódium a se slovy „..This is a f*cking festival“ a šibalským úsměvem vyzval tři šťastlivce k sobě. Na obrazovkách se kromě stylových projekcí objevovaly i texty písní, a tak se obsahu dovtípili i ti, kteří Chrisovi a jeho zpěvné angličtině neporozuměli.

+ atmosféra
+ kvalita zvuku
+ úroveň světel a dekorací
+ dramaturgie celé akce
+ ceny na barech
- úroveň a čistota sociálních zařizení
+ celkový dojem

Co se týče cenových relací, příjemně mě překvapily ceny na barech i u šaten, adekvátní k celé akci. Velký dojem udělala také světelná show, projekce na všech třech scénách a dekorace, vše od Phase, a podle toho také celá světelná show působila. Celý sobotní večer byl výborně zorganizován a jednotlivá vystoupení dj´s a kapel dobře načasována. Proto taky doufám, že příští rok se akce, ať už na stejném místě či další volné pokračování bude opět konat, a že znova přinese podobně zajímavé zážitky.