Report z Mad Drum Beats Area vol. 2

Z Prahy jsme vyrazili až po resuscitaci vozidla, tedy s lehkým zpožděním, ale o to tu přeci nešlo. Na místě jsme byli okolo 20. hodiny. Musím říct, že lokace mi trochu vyrazila dech, protože celý zábavní areál se nacházel v podstatě uprostřed vesnice. Překvapivě to však nemělo vliv na hlasitost hudby, která hrála (minimálně) až do tří na plný koule. Ale to předbíhám.

Za gramofony momentálně ouřadoval Trafik, což je osvědčená firma, a areál se hezky naplňoval návštěvníky. Podle pořadatelů byla návštěva o trochu slabší než v loňském roce, ale nám přišlo lidí tak akorát. Krátce po desátý, když už byla tma a taky slušná kosa, nastoupila na pódium dvojka Phat a Hack čili Supercroo.

Pokud jste ještě neměli tu čest, vřele doporučuji minimálně proto, že to je trochu jiná muzika, než je u nás běžné. Víc psát nebudu, nechci aby mně sejmuli. Supercroo nadiktovali jak to vidí a publikum bylo nade vší pochybnost spokojeno, během koncertu zazněla prakticky celá deska Toxic Funk.

Jelikož jsem se pak odebral do Xmag/Street stanu na trochu breakbeatu (Risto, Trnqua, Alfonso), prošvihnul jsem vystoupení moskevsko-pražských P13, kteří měli hrát na začátku ale zasekli se v Praze nebo co,  a zachytil jsem až část koncertu Pragounion, což pro mě byl asi nejzářivější moment večera.

Vzhledem k tomu že Indyho s Wichem a La4 klukem, kteří vystoupili na závěr a měli asi největší kotel, nemá cenu chválit donekonečna, dostává ode mě zlatou medaili Pragounion, a to za svěží a s přehledem přednesené tracky. Jen houšť. Jelikož jsem zbytek akce strávil už v lehké demenci (a nebyl jsem sám) ani nevim jak dopadla závěrečná přestřelka Wiche se Skuplou a Katem ani jestli vlastně proběhla.